Vítězem novely o oddlužení je ten, kdo se vyhýbá placení a dluhy se mu odpouštějí. Na to doplatí i členové bytových družstev, kteří platí za neplatiče, napsal ve svém komentáři šéf svazu bytových družstev Jan Vysloužil. Já s ním nemohu než souhlasit, což jsem ostatně opakovaně vyjadřoval v debatách, které k tématu směřovali. Jedna z nich proběhla na loňské konferenci Fórum BD 2024.

V posledních letech se zástupci bytových družstev a společenství vlastníků společně se Svazem měst a obcí ČR a za datové podpory analytické společnosti InsolCentrum opakovaně snažili poslancům a senátorům vysvětlit, že v pořadí již třetí vládní návrh novely tohoto zákona opět zhorší postavení věřitelů, včetně vlastníků jednotek a členů bytových družstev. Úsilí bohužel vyšlo naprázdno. Senátem prošla novela beze změn. Prezident České republiky zákon promptně podepsal, a od 1. října t.r. tak vešla novela v platnost.

Vláda si tedy může „pogratulovat“ a odškrtnout si další splněný bod z programového prohlášení. Máme důvody se však domnívat, že novelu oddlužení budeme jednou hodnotit jako jeden z největších průšvihů současné garnitury. Dluh vůči bytovým družstvům a společenství vlastníků jednotek už nyní převyšuje 170 milionů korun. Nedoplatky za energie či další služby tak musí mnohdy uhradit sousedé. Po schváleném zkrácení oddlužení tak budou spolehliví lidé platit za nezodpovědné ještě více než dosud.

Novela oddlužení bude mít nepochybně negativní dopad i na státní rozpočet. Nová analýza milionu dat z aktuálních oddlužení, zpracovaných společností InsolCentrum, ukázala reálný obraz výše dluhů a uspokojení věřitelů. Oproti roku 2013 se průměrný dluh osob v oddlužení zvýšil 2,5krát (z 540 tis. na 1 350 000 Kč), oproti tomu míra uspokojení věřitelů se snížila 3krát (z 56 % na 18 %). Ani počet exekučních dlužníků se příliš nesnižuje, stejně jako i průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka. Ke konci roku 2023 se dokonce podle údajů Exekutorské komory trochu zvýšil, a to na 6,28.

Převažujícími dlužníky v exekucích přitom nejsou matky samoživitelky nebo senioři, jak se obecně traduje, ale převažují muži (72 %) v produktivním věku bez zdravotního hendikepu se schopností pracovat, vydělávat a splácet dluhy. Jediným významným důsledkem odpouštění dluhů tak bude změna mentality dlužníků, kteří uvažují ve stylu parafráze feldkuráta Katze ze Švejka: „Proč bychom si nepůjčovali, když nám stát dluhy odpouští.“

Výše nesplácených závazků dlouhodobě zadlužených osob (aktuálně cca 500 tis. osob v exekucích), na které se zkrácené tříleté oddlužení může vztahovat, činí zhruba 750 mld. Kč. K dispozici jsou již výsledky prvních ukončených tříletých oddlužení seniorů. Průměrný dluh u nich vzrostl 5krát na astronomickou výši 2,1 mil. Kč a průměrná míra uspokojení věřitelů se snížila 7krát na pouhých 7,1 % z hodnoty přihlášených pohledávek. Lze se reálně domnívat, že úplně stejné to bude u ostatních hluboce zadlužených spoluobčanů. Nelze ani vyloučit, že inspiraci naleznou lidé, kteří teprve o půjčkách uvažují.

Novela insolvenčního zákona s plošným tříletým oddlužením pro každého dlužníka bez rozdílu pohlaví, věku, zdravotního stavu, profese, či dokonce výše dluhu podle nás dokoná dílo zkázy. Stát svým přístupem motivuje lidi k neplacení závazků. Vítězem těchto procesů je dlužník, který se dlouhé roky vyhýbá placení a nyní se mu dluhy odpouštějí, případně se nakonec snadno ve třech letech při zaplacení minimální částky svých dluhů zbaví. Stát si vychovává nové dlužníky, chronické neplatiče, a ovlivňuje tím i prostředí, ve kterém vyrůstají jejich děti.

Podle názoru odpovědného ministerstva jde o návrh, kterému „předcházela široká odborná debata a opakovaná projednání s předsedy koaličních poslaneckých klubů a výsledkem je novela, která by měla být optimální cestou mezi uspokojením věřitelů a zároveň zajištěním, aby se v případě úpadku fyzické osoby mohly co nejrychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života“. Nic nového, co bychom již neslyšeli. Co však zaráží je skutečnost, že se na odborných debatách proti shora uvedeným teoretickým představám vlády o napravení dlužníků se naopak odborníci postavili – konkrétně insolvenční správci, soudci, advokáti a věřitelé. Se zvoleným modelem nesouhlasila podnikatelská veřejnost, ekonomové i právní a akademičtí teoretici. Dokonce i expertní skupina při Ministerstvu spravedlnosti byla proti. V anketách vyjádřilo nesouhlas 94 procent starostů a 87 procent občanů.

Spolu s Janem Vysloužilem, předsedou SČMBD, pevně doufám, že debata o této problematice nekončí, protože bude třeba vyvodit důsledky z budoucích výsledků.

V Praze, dne 30. září 2024

Martin Kroh, předseda společnosti